Tak trochu něco o nás

      Úvodem je zapotřebí zmínit, že do našeho nového domova v Chebu jsme byly obě adoptované po smrti fenky Sáry. Žijeme jen pár kilometrů od Skalné, kde jsme se s odstupem dvou a půl roku narodily. Za to, že jsme se stěhovaly ,vděčíme hned několika okolnostem. Ta nejsmutnější byla, že se Sárou umřel i život ve velké zahradě, kde zůstal její kamarád Šaron sám a smutný, vyrostli spolu a žili v jedné boudě 4 roky, hlídali spolu pozemek. A tak touto cestou zveřejnujeme poděkování vedoucí chebského útulku pro opuštěná zvířata, Marušce Lokingové, která našim adoptivním rodičům ukázala to, co by mohlo bolest nad ztrátou milované Sáry zmírnit. Ukázala jim chovatelskou stanici Bloodhound  ve Skalné u chovatelky této rasy, paní Ivety Růžičkové, odkud jsme my dvě odešly do světa. Tam byl k mání můj bráška Dartík, jenže naši chtěli feny, protože neznačkují. To ještě nevěděli, co dokážu já, Darinka! No a chtěli hned dvě, aby už nikdy nezůstal jeden pes sám, protože psí smutek je taky bolestivý. A tak se stalo, že si pro nás do Jindřichova Hradce přijeli pouhých 7 dní po Sářině smrti, byl totiž požadavek na to, aby se nás někdo ujal obou, také jsme si na sebe zvykly. To se povedlo, odcestovaly jsme svým "psím" autem do nového domova. První týdny jsme si zvykaly na nové prostředí a páníčky, kteří nám narychlo postavili výběh a na podlahu 3 x 2 metry usadili prostornou boudu, kam se všichni pohodlně vejdeme. Někdy se ale nemůžeme dohodnout a pro ten případ máme provizorní boudu na verandě starého zahradního domku. Po našem příjezdu se zahrada změnila ve staveniště, naši museli ustoupit od původních plánů a trochu se orientovat podle našich nároků a potřeb. Tak třeba kuchynku měli v otevřeném pavilonu, po pár dnech zjistili, že tam si, a už vůbec ne návštěvám, kafe neuvaří. Měly jsme tam volný přístup a podle toho to za chvíli vypadalo. Tak se naši rozhodli postavit novou, uzavřenou kuchyn, kde by si s chutí a v klidu kafe uvařili, nebo se najedli. A tady vidíte tu důslednost, se kterou nás mají vychovávat. Když kuchynku dostavěli, nechali nám to zkolaudovat a i když je ve velikosti naší terasy s boudou, vejdeme se tam i s nimi, když na to kafe dojde.                                                                                                                                                              

       Začátkem září jsme se jeli podívat do Konopiště na výstavu, kam nás obě naši přihlásili. Žádná sláva, ale o to nešlo, naši chtěli vidět, jak to na takové výstavě chodí. Ale odvezli si cennou informaci od paní Lenky Kopecké, ta totiž zmínila možou příčinu kousání tlapy, která se nehojila a svěděla a nutila k jejímu kousání. Takže touto cestou děkujeme za vodítko, které nás donutilo vyhledat veterináře a po cíleném vyšetření, správné diagnoze a důslednému léčení spojeným se změnou ve výživě, se dobíráme velmi rychle a viditelně k rapidnímu zlepšení nejen zdravotního stavu, ale i tělesné kondice Larušky. Dostáváme se k dalšímu poděkování našemu páníčkovi, který strávil dlouhé hodiny brouzdáním v internetu a našel pro nás BARF stravu, kterou prý všichni psi ocení. Tak se to zkusilo a vidíme výsledek! Až si otevřete naši obrázkovou galerii, uvidíte, jak prospíváme. Těšíme se na jarní výstavu, do té doby uplyne ještě nějaká doba a tak ti, kdo v nás našli zalíbení, můžou zatím brouzdat našimi stránkami, moc se neptat a spíš ještě poradit. Děkujeme také paničce, která se o nás obětavě a s láskou stará a věřte, že to dokážeme ocenit. Děkujeme všem za návštěvu našich stránek a těšíme se na příště, ahoj

 

Cílem našeho projektu je obeznámit milovníky plemene Bloodhound s děním v naší chovatelské stanici. Ta sestává momentálně ze dvou psů a tří fen. V letošním roce s narozením dalších štěnátek plánujeme rozšíření stavby kotců pro naše ušáky. Také v tomto směru poskytneme aktuální informace prostřednictvím fotografií.